Přečteno za březen – červenec 2019

Tentokrát jsem měla menší čtecí krizi, a tak mám tady pouze tři knihy a bohužel ani jedna z nich nevyvolala úplně nadšení, což trochu snižovalo motivaci do dalšího čtení. Na Goodreads ještě nejsem za půlkou svého ročního cíle, takže doufám, že do příště se zlepším.

 

P.S. – Aňa Geislerová

Oddechové čtení s krásnou grafickou úpravou a ilustracemi. Něžné a ženské. O lásce k mužům a dětem, o každodenních starostech. Bohužel pro mě se až moc opakovala témata, kniha jako celek mi toho moc nepřinesla a byla zbytečně dlouhá.

 

 

 

 

Co jsme si neřekli – Rory Dunlop

Těšila jsem se, že kniha půjde do hloubky, jmenuje se přece Co jsme si neřekli. Valná většina děje naprosto zbytečná, nedivím se, že si to neřekli. Ten zbytek si říct asi měli, ale byli zabednění, a přestože se strááášně milovali zjevně se vůbec pořádně neznali a měli velké komunikační problémy. Četla jsem se sebezapřením a těšila se na konec, který bohužel dlouho nepřicházel. Podle anotace „temně humorný příběh“ – humor jsem tam nenašla, temné to také nebylo pod tím slovem si představuji spíš nějaký thriller. Za mě zbytečná kniha, jakých jsou mraky.

 

Lolito – Ben Brooks

Docela milá a trochu vtipná knížka pro fanoušky Mládí v hajzlu nebo Tajný deník Adriana Molea. Anotace mi po přečtení nesedí a přijde mi, že obsahuje spoilery, nečtěte ji (asi už pozě, co?). Příběh je relativně málo o vztahu mladého chlapce se starší ženou (spíš vedlejší linka), hlavně je o zvládání rozchodu s první velkou láskou v době kdy rodiče nejsou doma a hlavní hrdina má volné pole působnosti.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *